Zkušenosti z USA: Břidlicový plyn může přinést bohatství i zdravotní problémy

Ekologové bijí na poplach, některé země frakování přímo zakázaly. Ve Spojených státech se ale na některých místech už léta právě takhle těží břidlicový plyn. Zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka se vypravil za odpůrci i stoupenci vysoce kontroverzní metody.

Říká se tomu frakování neboli hydraulické štěpení. Do hlubin země se pod velkým tlakem vhání voda s obsahem nebezpečných chemikálií, která umožňuje těžbu břidlicového plynu.

Takto se těží i ve Washingtonu, který však není americkou metropolí. Městečko Washington je sídlem stejnojmenného okresu v jihozápadní Pensylvánii. Od roku 2005 tady vyhloubili těžařské společnosti stovky vrtů, většinu z nich na půdě farmářů.

Když teď stojím u jednoho z nich, nijak dramaticky to nepůsobí. Je tady prostě velký zásobník a od něj vede potrubí. Prvotní fáze hloubení vrtu totiž trvá jen několik měsíců. Pak musí dát těžaři okolí vrtu do pořádku a aspoň na první pohled není vidět, že by se dělo cokoli podivného.

Americký zpravodaj Vít Pohanka zjišťoval zblízka zkušenosti s těžbou břidlicových plynů

Ale je to prý jen zdání, tvrdí aspoň zkrachovalý farmář Ron Gulla: „Všichni jsme si mysleli, že budeme mít plyn zadarmo. Proto většina lidí podepsala smlouvu o nájmu. Nikdo tenkrát nemyslel na peníze, všechno se to odehrávalo potichu, mimo pozornost veřejnosti.“

Z některých farmářů se stali milionáři. Dostávají 14 až 18 procent z prodeje plynu, a i když se podílejí na nákladech, jsou z nich velmi zámožní lidé.

Ne tak Ron Gulla. Ten tvrdí, že mu těžaři zničili farmu. Nejdřív si toho všiml na svém rybníku v blízkosti vrtu.

Čtěte také: Záměr těžit na Broumovsku břidlicový plyn narazil na odpor místních

„Kamarád si přijel zarybařit s dcerou a povídá mi: ‚Rone, všechna vegetace v rybníku je mrtvá.‘ Nechtěl jsem tomu nejdřív vůbec věřit. Zavolal jsem na inspekci životního prostředí i do těžební společnosti. Vzali vzorky vody ale ne bahna, i když jsem je o to žádal. To odmítli udělat.“

Potom se těžba projevila i v kvalitě pitné vody ze studny:

„Když jsem pochopil, co se děje, přestal jsem pít vodu z naší studně. Dostala takovou kovovou příchuť. Bylo to cítit, i když jsem si s ní jen čistil zuby, zůstavala po ní pachuť.“

Ron Gulla prohrál soud s těžařskou společností, o farmu přišel a teď podává novou žalobu. Případ je komplikovaný, detaily nechce Ron říkat, protože by mu to mohlo uškodit. Spikli se proti němu prý nejenom těžaři, ale také místní úřady včetně státní ochrany životního prostředí.

Podle těžařů žádná žaloba neuspěje

Pro názor z druhé strany musím do společnosti FTI v hlavním městě. Těžařské firmy s novináři komunikují výhradně prostřednictvím téhle PR agentury.

„Zatím neuspěla žádná žaloba. Soud nikdy nepotvrdil, že by proces frakování snižoval kvalitu vody. Kdyby takový důkaz existoval, byli bychom okamžitě zavalení žalobami. Ale právnici se bojí s námi soudit. Vědí, že by prohráli,“ tvrdí Chris Tucker.
Je pochopitelně placený, aby vše vykreslil jen v těch nejpříznivějších barvách. A tak si jdu pro názor za někým, kdo by snad měl být neutrální a hájit zájmy občanů ve svém okrese.

„Netvrdím, že se to někde nestalo. Ale do dnešního data jsem u nás neviděl žádný vědecký důkaz o tom, že by těžba břidlicového plynu znečistila vodní zdroje,“ konstatuje Larry Maggi, volený předseda místní samosprávy v okrese Washington v Pensylvánii.

Z jeho pohledu by bylo nesmyslné ba skoro zločinné bránit spoluobčanům, aby využili příležitosti a svezli se na vlně nečekané prosperity. On sám tedy těžbě břidlicového plynu bránit určitě nebude.

Farmář Ron Gulla patří k menšině která to vidí jinak: „Lidé na to doplácejí mnoha způsoby: citově, finančně i zdravotně. Já o tom nepřestanu mluvit, protože vím, jaká je pravda. Lidem tady umírá dobytek, mají znečištěnou vodu a zdravotní problémy. Tak je to v každém okrese, kde se těží. Usedá nad tím srdce.“

Úřady ani soudy však nic takového nepotvrzují a v Pensylvánii se těží vesele dál. Sousední stát New York pozastavil vydávání povolenek na dva roky a čeká na novou studii ministerstva pro životní prostředí.

www.rozhlas.cz

Tagged with: , ,
Uveřejněno v rubrice
12 comments on “Zkušenosti z USA: Břidlicový plyn může přinést bohatství i zdravotní problémy
  1. malik napsal:

    „.. do dnešního data jsem u nás neviděl žádný vědecký důkaz o tom, že by těžba břidlicového plynu znečistila vodní zdroje,“ konstatuje Larry Maggi, volený předseda místní samosprávy v okrese Washington v Pensylvánii.“ Pokud dá novinář zaznít tvrzením, které má možnost si kdykoli ve stozích vědeckých zpráv o opačném tvrzení ověřit (že HF má zcela zásadní negativní a doložené vlivy včetně finančních pokud za poškožení ŽP a tudíž je sám on musí znát), pak se ptám, pro koho ten článek napsal. To není o vyváženosti, to je manipulace, typická ukázka PR práce c cílem zmást veřejnost, zastřít pravdu. Exustuje Larri Maggi? Žije vůbec v USA? Pokud ano, aby to nešlo vlastně napadnout, je tam to spojení „u nás“. Možná na dvorku Larriho Maggiho opravdu není ten vítr kolem HF slyšet. Pak pan Pohanka opět dost záhadně, netrefil na relevantní zdroj. A to je druhá jeho zcela zásadní minela. Anebo to není chyba, ale záměr. A pakl by měl s novinařinou tento pán raději seknout a přejít ke Grayling – nebo jiné placené agentuře, aby bylo aspoň jasno.

  2. Marcela Beranová napsal:

    Pane Bohumile, kde bydlíte? Já v Poříčí, kousek od vámi zmiňované elektrárny. Ráda vám prodám bydlení v sousedství EPO, pod sítí drátů vysokého i nízkého napětí, mezi hlavní silnicí s hustým provozem a dvěma tratěmi železnice, nejspíš v dohledné době pod mostem dálnice na Polsko a podle vás vedle neškodných vrtů na břidličný plyn – kolik dáte za rodinný dům v těchto podmínkách? PS: MHD je místě 🙂

  3. Lukáš napsal:

    Pane Bohumile, jen v krátkosti. Zde na našem území není nutné jakýkoli vrt spojený s průzkumem provádět. Zdejší geologické poměry jsou velice dobře známé a to například i díky hlubinnému vrtu z osmdesátých let.

  4. Marcela Beranová napsal:

    Plyn na Karvinsku se těží z uhelných slojí – tady by se těžil na poli, u rybníka, na louce, v lese
    Zaplať pánbůh, u nás plyn z vrtů zatím neuniká – a doufám, že to tak zůstane
    Pokud by ČR opravdu břidlicový plyn potřebovala, průzkumy by provedla na své náklady, nebo by si průzkum sama zadala u společnosti a za jasně stanovených podmínek podle výsledků průzkumu by stanovila požadavky a pravidla těžby a podíl této společnosti na zisku – ČR toto neudělala, průzkum nezahájila a to ani „papírový“, na což své odborníky a prostředky má – tudíž ČR plyn akutně nepotřebuje.
    Jelikož se těžaři zuby nehty drží vidiny těžby v ČR a nevzdávají svůj zájem ani za cenu nabízených „moderních postupů“ v použité technologii těžby, lze se domnívat, že není zase až tak moc kam jít, jinak by prostě šli.
    Těžit břidlicový plyn frakováním v sousedství tepelné elektrárny – to nemyslíte tak úplně vážně, že? Nebo její demolici chcete urychlit? Nehledě na to, ža jako naschvál budou zásoby plynu pod zásobárnou pitné vody, na luzích a v hájích, nikoliv v průmyslové (také hustě zabydlené) oblasti nebo v bývalých dolech.
    Ale to jsou jen moje úvahy – tak se rozhlédněte kolem sebe a zamyslete se, za co vlastně bojujete.
    PS: v Americe je přeci jen trochu víc místa než v České kotlině. A já těžební plošinu s dvěma desítkami čerpadel chrlících oblaka výfukových zplodin, další asfaltky a potrubí, provoz kamionů a riziko havárie na vodách nebo půdě už jen z důvodu lidského selhání nebo lenosti prostě „za svým domem“ nechci – a mám na to plné právo.

  5. Bohumil napsal:

    Nechci to zlehčovat, ale nedá mi to abych panu Lukášovi neposkytl pár informací o nejhlubším vrtu planety. Do plánované hloubky 15 km se nedostal… A to je poloměr Země 6 378 km. Takže o jejím nitru nevíme vlastně téměř nic.
    Jako pohádku před spaním proto doporučuji http://otomar-knihy.webnode.cz/news/provrtali-se-geologove-do-pekla-zahada-kolskeho-vrtu-/
    A tak si myslím, že jeho tvrzení že: „zdejší geologické poměry jsou velice dobře známé“ svědčí o příliš velkém sebevědomí autora. Navíc je předpokládané průzkumné území rozděleno Hronovsko-Poříčským zlomem. Takže aplikace výsledků z jednoho vrtu v jedné jeho části na zbytek celku o velikosti 740 km2 je poněkud odvážná.

  6. Bohumil napsal:

    A něco pro paní Marcelu:
    Rád bych se do rodného kraje někdy vrátil, ale o Váš dům nemám zájem. Životní prostředí v povodí řeky Úpy je dnes totiž hlavně spalinami z lokálních topenišť znečištěno natolik, že bych nerad prožil zbytek života v plicní léčebně. A ta elektrárna co vedle ní bydlíte nabízí nešťastným obyvatelům v údolí směrem k Ratibořicím „odpadové“ teplo, a to odpadové myslím vážně, za takových podmínek, že si ho nemohou dovolit kupovat.
    Pokud si přečtete to, co jsem psal pro pana Lukáše a sečtete délku svislé a vodorovné části průzkumného vrtu dojdete k délce která se blíží k hodnotě třetiny hloubky toho rekordního vrtu. A na to asi ČR vlastní technické ani finanční prostředky zatím nemá.
    Pokud jde o sousedství teplárny a dolu z něhož je degazací spojenou s HF získáván metan doporučuji navštívit třebas některý z dolů ve Stonavě. A o žádné „demolici“ která by měla příčinu v tomto společenství nic nevím.
    Závěrem znovu podotýkám, že nejsem příznivcem těžby plynu v chráměných krajinných oblastech, ale také nejsem slepý a hluchý a snažím se vidět věci reálně.
    A tak si myslím, že je zbytečné abychom, stejně jako naši předkové odmítali stroje a páru v dobách průmyslové revoluce, odmítali apriori odmítali nový nepoznaný zdroj energie.
    To jsou ale zase jenom moje (podle Vás pomýlené) úvahy. A na ty mám snad také (prozatím) právo.
    A až tu elektrárnu zlikvidujeme, tak se snad najde i kupec na tu Vaši nemovitost. Mimo MHD je od ní velmi dobré spojení motoráčkem přímo do skalního města. (A to nám zatím nevadí.)

  7. Lukáš napsal:

    Pane Bohumile, když máme být tak nadčasoví, proč ztrácet čas a prostředky s nějakým frakováním a nepočkáme si na studenou fúzi?

  8. Marcela Beranová napsal:

    Pane Bohumile, jak vidno, ani vy byste reálně za svým domem těžařskou plošinu na břidlicový plyn nechtěl, ale po ostatních požadujete, aby své prostředí obětovali pro váš zájem. Dalšího komentáře netřeba!

  9. Bohumil napsal:

    Vážený pane Lukáši. V klidu čekají na studenou fúzi miliony lidí v rozvojových zemích. Zatím pijí tu naši kojeneckou vodu, kterou jim tam v rámci humanitární pomoci vozíme a čekají na lepší příští. Jestli se k nim chcete připojit, tak také, až budete bez práce, neztrácejte čas, vyřiďte si sociální dávky a spolu s novými obyvateli Broumovska pijte tu naši vodu přímo od pranene, v létě se koupejte se v té léčivé u břehů Metuje a čekejte… On to ostatní za nás možná někdo druhý vybádá, zrealizuje a donese nám to sem na stříbrném podnose spolu s těmi výsledky geologického průzkumu. Ty samotné vám ale mohou potvrdit jenom to, že opravdu sedíte nad něčím co má pro ostatní nějakou hodnotu. Musíte se ale řídit tím co je v zemi pod vámi a ne tím co zbylo na povrchu po vás…

  10. Bohumil napsal:

    Vážená paní Marcelo. Kdybych bydlel jako vy v Poříčí u Trutnova, tak bych nemohl pít žádnou vodu ze své studny jelikož musí být zcela zákonitě nekvalitní. Nechte si to ověřit! Také bych věděl, že kousek od vás za hranicí v Polsku existuje umělé jezero Bukowka, kde na rozdíl od nás využívají pro pití vodu z neznečištěné části Krkonoš. Jistí podnikatelé také v minulosti uložili do podzemí dolů kousek od vás tuny odpadů které si už našly cestu nejen k podzemním vodám, ale i do potoka který k vám od Žacléře přitéká. Pod vaším domem také vede desítky kilometrů dlouhá kanalizační stoka do Bohuslavic kam se odvádí, k nemalé radosti místních obyvatel prozatím jenom část splašků až z Krkonoš. Dále je v údolí řeky Úpy až do CHKO Babiččino údolí v provozu pouze jediná čistička odpadních vod v Úpici. Obce po celém toku této řeky na které se každoročně koná akce příznačně nazvaná „Úpění“ ty čističky nemají. Navíc také produkují množství jedovatých spalin, které se pak tím údolím valí až k vám. Takže bych na vašem místě (pokud nejste ropák) ten dům opravdu co nejrychleji prodal nebo klidně nechal za úplatu zbourat. Mám však stejně jako vy obavu, že kupní síla obyvatel, kteří jsou dnes ochotni se do Poříčí přistěhovat není taková abyste si za něj mohla pořídila apartmán mezi smetánkou v Peci pod Sněžkou…

  11. Marcela Beranová napsal:

    Pro Bohumila už naposledy: vše, co jste napsal k Poříčí tedy podmiňuje mou povinnost strpět ve svém okolí těžbu břidlicového plynu, abyste měl vy v tom svém ekologickém ráji levnější elektřinu? Jestli ne, pak váš příspěvek opravdu nechápu. Ostatně přestvávám chápat všechny vaše příspěvky, které přešly od tématu HF k chudobě v rozvojových zemích a navíc k despektu nad konstatováním, že geologické podmínky vymezeného území nezakládají důvod k domněnce, že tady břidlicový plyn vůbec je. Takže – jelikož má mozková kapacita bohužel opravdu nestíhá vaše myšlenkové pochody, ukončuji s vámi diskusi a vracím se opět k tak primitivním tématům, jako že prostě nechci obětovat své okolí na oltář ziskům těžařských společností.

  12. malik napsal:

    Díky paní Beranová. Panu Bohumilovi, jelikož lhal zcela jasně o situaci v USA , jsme poděkovali za diskusi (která byl plodná jen velmi zřídka) a octnul se tak svou vlastní vinou ve spamu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

 

Finanční podpora
Zde můžete libovolnou částkou podpořit činnost Koalice STOP HF.  
 Za finanční dary Vám předem děkujeme.
Přihlášení
Spolupráce

S PODPOROU MĚSTA
HRADEC KRÁLOVÉ



Frack Free World.org






Kód pro vložení odkazu na Vaše stránky:

<a href="http://stophf.cz" title="Koalice STOP HF" alt="Koalice STOP HF"><img src="http://stophf.cz/img/stop_hf_color_lo_150.png"></a>
Facebook
Twitter