Jedním z argumentů, které těžaři rádi používají na propagaci technologie hydraulického štěpení je, že se již využívá v geotermálních aplikacích.
Geolog Gerard Lemoine k tomu píše:
Takzvané „frakování“ u geotermálních aplikací by se mělo správně nazývat hydraulická nebo geotermální stimulace. Stejně jako u těžby břidlic se jedná o cílenou změnu skalní formace hydraulickým tlakem. Oproti těžbě břidlic zde však existuje několik podstatných rozdílů.
1) U břidlic jde o vytvoření nových trhlin ve skále, je proto nutné použít tlak, který skálu rozdrtí, většinou okolo 500-800 barů. Naproti tomu u geotermálních aplikací je cílem aktivovat staré trhliny a tlak se pohybuje v rozmezí 50-200 barů.
2) U břidlic je potřeba od 1 do 3 vrtů na kilometr čtvereční. U geotermálních aplikací je to zhruba desetkrát méně, tedy 1 až 3 vrty na deset kilometrů čtverečních.
3) U břidlic se stále využívají chemikálie a vzniká problém se zpětně odčerpanou vodou. U geotermálních aplikací se používá čistá voda a systém funguje v uzavřeném cyklu.
Nazývání hydraulické stimulace hydraulickým štěpením je tedy jen další ze snah, jak ovlivnit vnímání této ničivé technologie.
Napsat komentář