(JM) Zdánlivě banální zpráva IDnes (3.11.2012) o tom, že Chrám Božího hodu v Jeruzalémě dluží vodárenké společnosti značnou sumu za vodné, ve skutečnosti ukazuje, že se voda a její zásoby již dávno staly strategickou surovinou číslo jedna.
Jedním z hlavních důvodů nedostatku zejména pitné vody je plýtvání. Společnost, která znečišťuje vodu nebo s ní plýtvá se nemůže dlouhodbě udržet a její pád je předem zaručen – nedostatkem vody.
Jak se čím dál jasněji ukazuje, trh na ochranu společných veřejných komodit, nestačí – spíše naopak. Dnešní model „hospodaření“ s vodou u nás je např. postaven na tom, že zisky vodárenských společností jsou tím větší, čím více se vody spotřebuje (včetně ztrát na potrubí).
Splachování vody ve WC pitnou vodou, tedy její znehodnocení, je např. i ziskem pro vodaře. Nejen s tímto problémem se musíme poprat, hladina podzemní vody totiž na některých místech v ČR znepokojivě rychle klesá.
Hovoří o tom v tomto státě někdo? Miliarda pseudoproblémů zcela zakryje to zásadní. Selhává tak stát, veřejnoprávní i soukromá média. Selháváme všichni.
„Koncert za živou vodu“ tedy není je snaha upozornit na zachování čistoty vody, ale za ochranu vody jako zdroje.
Napsat komentář