Zpráva ze studijní cesty kolegů do Polska, Petr Kuna

Studijní cesta Polsko – břidlicový plyn 29. – 31.7.2012

 Zápis ze setkání a z návštěv vrtů

Zapsal dne 5.8. 2012 Petr Kuna

29.7.2012 Žurawlów, dům pana Bąka (čti Bonka) na adrese Žurawlów 32 (gmina Grabowiec, koncesní území Grabowiec firmy Chevron)

Zástupci polské strany: místní aktivista Andrzej Bąk, soltys Žurawlówa Emil Jabłoński, soltys Rogówa Wieslaw Tryniecki, několik místních obyvatel (manželka pana Bąka a pana Jabłońského aj.)

      Na úvod pan Bąk vysvětlil důvody, pro které břidlicový plyn místní odmítají. Zejména se obávají znečištění vlastních zdrojů pitné vody (v obci asi není vodovod, každý má svoji studnu) a také toho, že zákazníci ztratí důvěru v místní zemědělské produkty z dotčené krajiny, která je jinak velmi úrodná. Neexistuje shoda s místními obcemi, místní občané nemají důvěru v informace, které dostávají, a podle nich se s informacemi účelově manipuluje, úmyslně se skrývají rizika a prezentují se pouze pozitiva. Mnoho lidí, kterých se to přímo netýká, stojí stranou a vyčkávají.

     Na dotaz, jak se k záměru těžařské firmy stavěli občané a jak reprezentace obcí a jak bylo s občany jednáno před přidělením koncese a před zahájením průzkumných prací, odpověděl takto: Oficiální stanovisko starosty podporuje břidlicový plyn v obvodu střediskové obce Grabowiec (dále jen „gminy“), ale místní části, kterých se to týká, jsou proti (včetně soltysů). V roce 2012 uspořádali v okresním městě Zamość konferenci, kde ale nedali prostor k vystoupení odborníků, které přizvali odpůrci a diskuse byla také účelově zkrácena na 15 minut. Firma Chevron získala koncesi k průzkumu už v roce2007, ato na  4,5 roku. Ta byla prodloužena. Teprve v roce 2011 se první informace o záměru průzkumu a případné těžby dozvěděli místní občané. Taktika Chevronu je potichu získat všechna povolení a pak se prosadit silou.

    Na dotaz, jak a kdy probíhal geofyzikální průzkum, byla odpověď následující: Geofyzikální průzkum prováděla firma Geofyzika Toruň. První práce provedli začátkem roku2010 atvrdili, že to nijak nesouvisí s Chevronem, že všeobecně bádají v kraji. Následně popraskaly zdi na domech v Rogówě a došlo ke znečištění studně u soltyse Trynieckého. Rogów následně dosáhl toho, že Chevron v obci dále neoperoval. Tak se přesunuli do Žurawlówa. 13. 3. 2012 přijely do obvodu obcí Rogów a Zurawlów nákladní auta se zemními stroji objednanými firmou Chevron, aby provedli terénní práce pro stavbu vrtné plošiny na ploše cca3 ha. Protože dotčené území je údajně součástí soustavy Natura 2000 a od 1. března se kvůli chráněným druhům nesmí provádět zemní práce, místní zablokovali cesty a zavolali policii. Přijeli i zástupci gminy a okresního úřadu. Firma musela stroje opět naložit a odjet. Chevron tak navíc porušil ekologické podmínky, které jim k záměru vydal starosta gminy Grabowiec. Pan Bąk vidí jako nástroj zabránění těžbě v jejich situaci také to, nevpouštět vůbec na pole seismický průzkum (nenechat se uplatit), protože povolení vjezdu na pole je věcí vlastníka zemědělské půdy. S odstupem vidí velký význam v procesu EIA, kde má významnou váhu stanovisko Regionálního ředitelství životního prostředí.

     Na dotaz, jaké jsou z břidlicového plynu finanční příjmy pro obce v Polsku, odpověděl: Obce jsou jen v pozici účastníka správního řízení. Chevron zaplatil za celou koncesi Grabowiec (cca 1200 km2) úřední poplatek obcím, celkem 248 tis. Zl., tj. 60 tis. EUR. Gmina Grabowiec obdržela podíl 5000 Zl. Podle tvrzení pana Baka existují studie, že Polsko ročně ztratí cca200 mil. Zl. na břidlicovém plynu (přímé i nepřímé ztráty, externality). Obce nevíce čekají zisky z podílu na prodeji vytěženého plynu, které by měly být nejzajímavější. Z původního odhadu celkové roční těžby v Polsku, cca 100 mld. m3 a ze současné ceny plynu by to mělo být cca50 mil. Zl ročně pro všechny gminy, kde se těží. Pokud by se těžilo všude, kde jsou dnes průzkumné koncese, tj. v 500 gminách, připadá v průměru roční příjem na jednu obec cca 100 tis. Zl. Dále ještě poplatky za odnětí ZPF a daň z nemovitosti. Více je možno získat z videa na youtube „Gaz lupkowy, myty i fakty“

     Na dotaz, jak prakticky vypadal průzkumný vrt v Horodysku a jak probíhaly práce tam, odpověděl ve shodě se soltysem Bratkowským, že vrtná věž byla vysoká54 m, v noci byla nasvícená. Hluk z vrtání na místě byl, ale ne obtěžující, přestože práce probíhaly 24 hodin denně. Hlučné byly zejména naftové agregáty. Trvalo to 3 až 4 měsíce. Vrt měl povolení do hloubky3800 m, ale potřebovali vrtat hlouběji a tak bylo povolení změněno na hloubku do5000 m.

     Na dotaz, zda se domnívá, že je pravda, že zahraniční firmy z Polska v současnosti pro neúspěch průzkumu odcházejí, potvrdil, že Exxon Mobil odchází, ale Chevron asi ne a neví, co je pravda ohledně Chevronu. Tisková mluvčí Chevronu v Polsku, paní Graźyna Bukowská, však do televize řekla, že v gmině Grabowiec již Chevron operovat nebude, což místní považují za určité vítězství, ač toto prohlášení nemá úřední váhu a žádný úřední akt jej nestvrdil.

     Na dotaz, zda těžařská firma poskytla obcím nebo místním občanům informaci o tom, jakou podobu by měla případná těžba (počty vrtů aj.) a jaké látky by byly použity pro hydraulické štěpení odpověděl, že neví, informaci oficiální nemají, složení směsi používané k hydraulickému štěpení těžařské firmy v Polsku tají jako své obchodní tajemství (to potvrdil následně i Prof. Andrzej Solecki). Místní občané získali následující informaci od těžařů o chemických látkách, jsou to: kyselina citrónová, kuchyňská sůl a látky běžně používané v kuchyni.

     Dále ještě pan Bak zmínil, že nedávno je v letošním roce navštívila reportérka z Pensylvánie, Erika Beras, e-mail: eberas@essentialpublicradio.org,  www. essentialpublicradio.org, která o jejich problému natočila reportáž. Dále dodal, že důvodem, proč politici i veřejnost podporují těžbu domácího břidlicového plynu, je to, že s firmou Gazprom byly uzavřeny nevýhodné smlouvy, které znamenají, že Polsko nakupuje zemní plyn o 25% dráž než Německo. Dále dodal, že mimo území soustavy Natura 2000 ještě v území existují biotopy zvláště chráněných druhů (sysel perličkový Spermophilus suslicus a  Dziewięćsił popłocholistny Carlina onopordifolia) a dvě malé rezervace (Rogów a Wygon Grabowiecki) viz oficiální web gminy Grabowiec http://www.grabowiec.pl  nebo webové stránky Natury 2000 pro Lublinský region http://natura2000.ekolublin.pl/mapka.html ). Žádné rozsáhlejší území ochrany vod typu CHOPAV však zde neexistuje.

      Když na místo setkání přijel šoltys Rogówa, Wieslaw Tryniecki, k věci dále dodal: Seismické práce probíhaly ve dvou fázích v odstupu několika měsíců. Při první fázi byly vibrace větší a hned na to se mi zakalila voda ve studni černým zákalem. Když se mu zkazila voda ve studni (vrtaná studně), kde min. 30 let byla voda dobrá, tak mu vyvrtali zadarmo novou a tu starou zlikvidovali. Z tohoto zdroje je nyní zásoben dům pana Trynieckého. Při prvním odběru vzorků z tohoto zdroje hygiena zjistila, že voda není pitná. Při druhém odběru už to bylo lepší, ale stále přetrvává problém zvýšeného obsahu železa, což už dále nikdo neřeší. Pozn. Na jednání v Wierzbici na druhý den jsme se dozvěděli, že problematika zvýšeného obsahu železa ve spodních vodách je obecnou problematikou širšího regionu. Následně po geofyzikálním průzkumu došlo k zakalení vody ze studny pouze u šoltyse W. Trynieckého, ale v roce 2O12 mají i další místní obyvatelé problém s vodou, která je jemně zakalená („matná“).

      Pan šoltys ještě upřesnil, že při geofyzikálním průzkumu vlastníci pozemků dostali 20 Zl. za přejetí pole. Kromě toho, že se v území pohybovaly stroje s vibračními deskami, prováděla firma Geofyzika Toruň také vrtané sondy. Údajně se jednalo až o 100 mhluboké vrty. Nikdo přesně neví, co v terénu dělali, ale brali vodu z řeky do cisteren. Pozn. Prof. Solecki se domnívá, že mohlo jít o 3D průzkum, kdy jsou ve vrtech odpalovány nálože nebo je zde měřena odezva vibrací, to ale zpochybnil starosta Lešniowic, který se domnívá, že 3D následuje už jen jako zpřesnění 2D průzkumu a v návaznosti na průzkumný vrt (takový postup je u nich). V Rogówě dostali na obci za poškozené cesty 16 tis. Zl. Škody měly podobu hluboko vyjetých kolejí nebo údajně až 1 m hlubokých děr v cestách od vibračních desek. Bohužel ale došlo také k poškození domů, v obci Sedlisko popraskala budova hasičské stanice. Údajně tam dostali 25 tis. Zl. na obec jako náhradu za vzniklé škody. Neví, co kdo dostal soukromě. Podle úředního povolení k průzkumu měly být po seismickém průzkumu ještě před zahájením vrtných prací provedeny rozbory pitné vody. To se však nestalo, zemní stroje najeli upravovat terén v místě plánovaného vrtu, aniž by byly provedeny tyto rozbory. Byla porušena i další podmínka rozhodnutí o povolení průzkumu, že vrt smí být prováděn jen tehdy, pokud nevzniknou neshody s místními obyvateli.

      Pan soltys ještě podal informaci o tom, jak si Chevron zajistil práva k pozemkům, kde chtěl realizovat vrty. Tyto pozemky si pronajal na 30 let s možností prodloužení na 50 let. To podle něj dokazuje, že tu nemá zájem provézt jen průzkum, ale rozhodně zde chce těžit. Nově vrcholní polští politici chtějí změnit situaci a donutit zahraniční firmy, aby těžbu prováděly místní firmy, to ale nebude jednoduché, když už nyní jsou takovéto smlouvy. Smlouvy jsou tajné, obě strany se zavázaly, že je nebudou zveřejňovat.

            Plyn, dokud je pod zemí, je majetkem Polska. V momentě vytěžení se stává majetkem firmy (nyní tedy zahraniční) a při použití (prodeji) v Polsku bude vlastně „importován do Polska“.

     Pan soltys ještě dodal, že břidlicový plyn má obecnou podporu a stává se, že úředníci, kteří pracovali pro místní úřady, nyní pracují jako poradci těžebních firem. Jako příklad uvedl bývalou poradkyni wojwody. Jestli se těžební firmy něčeho bojí, tak to jsou média. Nechtějí se s nimi ani setkat. Také řekl, že navrhovali těžařům, aby na obecní účet složili finanční jistinu pro případ poškození životního prostředí, ze které se budou hradit případné škody, nebo se jistina po skončení těžby vrátí, což však těžaři odmítli. Svou řeč uzavřel slovy „Břidlicový plyn – ne, nikdy, je to svinstvo.“

      Diskusi ještě doplnil pan Bąk s tím, že často se na veřejnosti hovoří o tom, že nic nehrozí, protože se dodržuje kontrolní systém, přitom však podle jeho poznatků vlastně žádný není. Sami se snažili získat informaci, co bude s vrtnými odpady (vrtnými kaly, nebo tzv. vypírkou). Těžaři tvrdili, že to není žádný odpad, ale že na pole se vyvézt nesmí, že by to úřady nepovolili. Údajně by byly transportovány na speciální čističku do Gdaňska. Z vrtu v Horodysku údajně vezli vrtné kaly k městu Hrubieszów, kde je nejspíše nalily do řeky Bug. Pozn. Podle sdělení starosty gminy Lešniowice byly vrtné kaly uloženy na skládce odpadů u Hrubieszówa. Velký problém s vrtnými kaly údajně vznikl na známém vrtu u obce Lebieň na severu Polska, kde vrtné kaly odvezli do štěrkovny, je o tom reportáž, zpracovaná televizí Panorama Gdaňska.

http://www.tvp.pl/gdansk/aktualnosci/spoleczne/odpady-z-odwiertow-gazu-lupkowego-moga-zatruc-ujecia-wody/6684833

článek viz dole v příloze

 

30. 7. 2012 Chelm – krátká ranní přednáška Prof. Andrzeje Soleckého

Prof. Solecki vysvětlil základní principy dobývání břidlicového plynu, zejména to, že povrchové dopady, kterých se veřejnost obvykle obává, se v současnosti výrazně omezují tím, že z jedné vrtné základny je provedeno několik horizontálních vrtů, tj. provádějí se tzv. svazkové vrty. Podle jeho náčrtu tak, že z jednoho horizontálního vrtu se provede dole několik paprsčitě vedených odboček, k čemuž těžaře nutí také ekonomika, protože plynonosné vrstvy jsou v Polsku obecně uloženy hlouběji než v Americe. Takto se podle něj prováděly v minulosti i pokusné vrty na těžbu uhelného metanu. Pozn. Jak jsem si však u něj ověřil v diskusi dále v autobuse, je možné také směrové vrtání pomocí několika vertikálně shodně vedených vrtů, které se v hloubce oddělují tak, aby pokryly co největší plochu produkční vrstvy břidlice a přitom skrz ní pronikaly stejným směrem (kolmo na přirozené pukliny).  

Dále vysvětlil princip geofyzikálního průzkumu (dvojrozměrná a trojrozměrná seismika). Předpokládá, že vrty, které zmiňovali zástupci obcí Rogów a Žurawlów, byly součástí průzkumu, kdy je využívána trojrozměrná seismika. Také se domnívá, že použití malých náloží pro vyvolání seismických vln, je potřebné kvůli větším hloubkám, které jsou předmětem zkoumání. Dále vysvětlil, že látky, které se přidávají do vody, která vynáší na povrch vrtanou horninu z vrtu, zvyšují viskozitu vody tak, aby se vrt účinně vyprazdňoval, část vrtných kalů pak zůstává na stěnách vrtu a zpevňuje ho.  Chemické látky používané při vrtání by podle něj neměly být v zásadě příliš škodlivé, jedná se např. o Ba SO4, teoreticky je použitelný i škrob.

Na dotaz na chemické složení látek používaných pro hydraulické štěpení odpověděl tak, že by se nemělo jednat o zásadně toxické nebo jinak příliš škodlivé látky, ale že recepturu má každá firma svou a tají ji jako obchodní tajemství. Použil přirovnání – přesné složení coca-coly také neznáme, přesto ji kupujeme a pijeme. Pozn. v USA firmy použité látky zveřejňují, lze jednoduše dohledat chemické látky použité na každém jednotlivém vrtu, kde proběhlo hydraulické štěpení, viz www.fracfocus.org.

Později nám při návratu z exkurze do Helma v autobuse Prof. Solecki popsal též zhruba geologickou stavbu okolí Chelmu.

Pod svrchními několik metrů až několik desítek metrů mocnými vrstvami čtvrtohorními se nachází několik set metrů mocné vápnité vrstvy druhohorní, zejména jurské a křídové. Hlouběji pod nimi vrstvy permu a karbonu (i s černým uhlím, které se tu místy těží) a v hloubkách pod3 kmpak vrstvy devonu a siluru. Právě v nich se mohou nacházet zdrojové břidlice. Ještě ve větších hloubkách mohou být i vrstvy ordoviku a kambria, ale ty už jsou, i s ohledem na vysoké teploty v těchto hloubkách produkčně nezajímavé. Podloží starších prvohor (tedy i vrstvy siluru a devonu) jsou nepatrně zvrásněné (zvlněné). Jinak se jedná o geologicky velmi stabilní oblast s minimálním množstvím zlomů, tzv. východobaltská tabule. Ve starších čtvrtohorách bylo v jednom z glaciálů území pokryto nepříliš mocným ledovcem (valouny švédské žuly donesené ledovcem se zde nacházejí na polích a byly používány na dlažbu ve městech).

 

Podle zprávy, do níž jsme nahlédli v obci Lešniowice, měl vrt, který je
již hotov (Grabowiec-6) tento profil:

0 – 20 m Kvartér (písky, jíly)
– 602 m Křída (pískovce, jílovce)
– 622 m Jura (jílovce, pískovce)
– 1128 m karbon (jílovce, prachovce)
– 1056 m Devon (vápnité jílovce)
– 3746 Silur (břidlice)
– 3754 Ordovik (břidlice)
– 3800 m ? (nestihl jsem, asi kambrium nebo krystalinikum)

Zapsal RNDr. Ivan Koroš

30. 7. 2012 Lešniowice, setkání na úřadu gminy Lešniowice a následná návštěva cca 6 km vzdáleného vrtu u obce Horodysko (gmina Lešniowice, koncesní území Grabowiec firmy Chevron)

Zástupci polské strany: starosta gminy Lešniowice, Wieslaw Radzieciak, předseda zastupitelstva gminy, místopředseda zastupitelstva (bydlí v Horodysku), paní soltys z Horodyska

 

     Na úvod vystoupil pan starosta s připravenou prezentací. Gmina Leśniowice má celkem 117 km2, 4tis. obyvatel, tj. 34 obyvatel na km2. 80 % území zaujímá zemědělská půda, pěstuje se hlavně obilí a cukrovka. Na území gminy existuje celkem 896 malých farem. Hlavním rozvojovým potenciálem je produkce potravin, zpracovatelský průmysl potravinářský, ekoprodukty a turistika (nová vodní nádrž), nově též možná i větrné elektrárny. Pozice obce při vydávání různých povolení pro průzkum a příp. těžbu břidlicového plynu je taková, že vydávají jako gmina různá vyjádření – k udělení koncese, k plánu vyhledávacích prací, k plánu hospodaření s odpady.

 

     Obec i Chevron se snaží v rámci projektů dobrého partnerství o různé formy spolupráce – setkání s občany, poskytování informací o průběhu průzkumu, úpravy nebezpečné křižovatky u ZŠ a kostela ve vsi Rakolupy, která je součástí gminy. Chevron také pořádal tiskovou konferenci v okresním městě Chrom. Chevron a subdodavatelská vrtná společnost Nafta Pila spolupořádaly také vánoční besídku v obci a sponzorovali i nějaké dárky. Těžaři také zakoupily pomůcky pro děti do školy. Obec navštěvuje se zájmem o břidlicový plyn více návštěv, také tu byli zástupci obce Grabowiec, kteří by těžbu také chtěli, ale místní obyvatelé jsou proti.

     Stavba vrtu byla zahájena 1. 9. 2011, práce započaly terénními úpravami místa vrtu. 31. 10. 2011 odebrali pamětní vzorek silurské břidlice (obec jej má zalitý ve skle). V lednu 2012 ukončili vrtné práce a do konce března demontovali vrtnou věž a opravili příjezdovou cestu. V současné době probíhá vyhodnocování vrtných prací. Předběžné výsledky potvrdily, že se tu břidlicový plyn nachází, ale není ještě potvrzeno, že zásoby budou ekonomicky zajímavé. Zatím byl proveden pouze vertikální vrt, neví se, kdy a zda se bude pokračovat.

     Obyvatelé obce jsou pitnou vodou zásobeni pomocí obecního vodovodu. Obec odebírá vodu z obecních studní hlubokých cca70 m. Vrt se nachází2,5 kmdaleko. Před zahájením vrtných prací provedla firma Chevron podrobný rozbor kvality vody, a to na mnohem podrobnější spektrum látek, než dělá sama obec. Rozbory se prováděly v zahraničí a také na nějaké polské univerzitě. Rozbor vody ukládalo rozhodnutí státních úřadů pro vodní zdroje do okruhu1 kmod vrtu, ale firma nad rámec této povinnosti rozborovala i ten vzdálenější obecní zdroj. Rozbory se opakovaly i po provedení vrtu, vrtné práce do dnešního dne nijak neovlivnily kvalitu pitné vody v obci. Vzdálenosti od obce a od vodních zdrojů jsou dány jednak platnou legislativou a jednak dobrovolným přístupem firmy. Pan starosta si pouze vymohl podmínku, že informace, které povinně dostává báňský úřad, hygiena a další státní úřady, bude dostávat obec také, byl s tímto požadavkem údajně první v Polsku, jednali o tom až na ministerstvu, ale nakonec mu vyhověli.

      Na dotaz, zda mají představitelé obce informace o tom, jak by měla vypadat případná budoucí těžba, kolik by zde bylo vrtů a v jaké hustotě, odpověděl pan starosta, že neví, snad celkem okolo 10 vrtů, ale neví kde, na jak velkém území. Jinak hovořil o tom, že maršálkové všech dotčených vojvodství byli na návštěvě v Pensylvánii na exkurzi v oblastech těžby a po exkurzi to podporují a mají na to pozitivní názor.

      Pan starosta nám také na náš dotaz upřesnil, jak vypadá vrt a vrtná základna. Podle jeho informací se vrt nachází 500 mod nejbližší obytné zástavby a zabírá plochu 0,6 ha(na místě jsem laserovým dálkoměrem změřil rozměry vrtné plošiny, je to celkem 2,4 ha, podrobné schéma viz níže). Podle toho, jak bude na vrtu Horodysko průzkum pokračovat a jak dopadnou výsledky, bude provedena dílčí rekultivace nebo bude místo uvedeno do původního stavu. V současnosti má vrt podobu urovnané plochy, kterou ohraničuje protihlukový val, tvořený sejmutou ornicí (výška cca 3 až 4m). Plocha je z větší části zpevněná prefabrikovanými železobetonovými panely, které jsou uloženy na geotextilii (pozn. tu jsme viděli u buňky, která zakrývala místo vrtu, pod ní je možná i plastová fólie, ale nikde nebyla vidět). Vrt měl opravdu výšku přes 50m, trubky na výstroj vrtu byly zpočátku silnější, cca 40 až 50 cm, postupně tenčí, cca 20 až 12 cm. (Pozn. Podle Prof. Soleckého mohou být horizontální vrty i velmi tenké, cca 5 cm.)

      Přínosy pro obec pan starosta vidí jak přímé finanční, tak nepřímé. Největší přínos do obecní pokladny se předpokládá z podílů na výnosu z těžby. Určitou část výnosu musí těžařská firma odvádět státu a z toho 60% pak připadne obci, kde se plyn těží. Nezanedbatelný je také příjem z daně z nemovitosti, pan starosta uváděl 200 tis. Zl. ročně, ale jen za dobu, kdy se na vrtu těží. Pozn.: Šlo patrně o nedorozumění, v obci Wierzbica nám vysvětlil, že vrt je z daňového hlediska považován za průmyslovou stavbu, z níž se odvádí daň 2% z ceny objektu ročně. Částka 200 tis. Zl. bude pravděpodobně základ daně, tj. cena objektu (vrtné základny). Jinak v budoucí těžbě plynu vidí pan starosta jeden z nástrojů udržení obyvatelstva na venkově. Chápe ho i jako pozitivní nástroj diverzifikace zdrojů energie pro společnost. Obecně potvrdili i ostatní účastníci schůzky, kteří navíc v Horodysku bydlí, že lidé byli spokojeni, nákladní vozidla jezdila pomalu a opatrně, nasvícená vrtná věž byla pěkná, lidem se líbilo to světlo a některým se po ní i stýská. Podle starosty je plyn nadějí na větší zaměstnanost v regionu, ale ví, že charakter zůstane i nadále zemědělský. Potenciální zvýšení zaměstnanosti vidí zejména zprostředkovaně ve službách, příp. v dopravě, nikoliv při těžebních pracích na vrtech, které vidí jako velmi specializované, kde se místní příliš neuplatní. Jedinou obavou je snad to, jak praxi do budoucna v případě těžby změní „byznys“, zatím je však vše, s čím se setkali, včetně organizace práce, požadavků na bezpečnost práce apod. silně nadstandardní.

      Na dotaz, jak funguje nakládání s odpady na vrtu, odpověděl pan starosta následovně. Předem se schvaluje plán nakládání s opady. Odpady z vrtu podle něj byly odvezeny na příslušné skládky odpadů. Odpadní vody odvezli na ČOV, vrtné kaly na skladku u města Hrubieszów, cca30 km, ale nebylo toho prý mnoho.

     Co se týče vody, vědí, že pokud dojde na těžbu, bude pro hydraulické štěpení zapotřebí velké množství vody.  Zatím ještě nevědí kde a kolik jí budou brát, ale věří, že vhodný vodní zdroj se najde. Chevron má přímo na vrtné základně dva vlastní vrty na provozní vodu s povoleným odběrem. Předběžně se počítá se spotřebou cca 80 tis. m3 vody za rok na jednom vrtu.

    Další dotazy byly směřovány k seismickému průzkumu, který předcházel průzkumný vrt. Podle pana starosty byly se seismickým průzkumem nejmenší problémy. Dobře platili vlastníkům za povolení vstupu, resp. vjezdu na pozemky a dobře zaplatili vzniklé škody na úrodě. Koleje od těžké techniky nikde nevznikly, stížnosti obyvatel nebyly. Kde nějaké škody byly, geologická firma zaplatila vlastníkům a ti si zajistili nápravu sami. Škody, které vznikly na obecních cestách, zaplatili, jak si obec přála, ale nezdálo se jim to, napříště si prý geologové ty obecní cesty předem natočí na kameru. Při seismickém průzkumu v gmině Lešniowice nebyly realizovány pomocné vrty, možná něco takového bude až do budoucna, kdy se mají některé lokality prozkoumat podrobněji.

 

Popis vrtu Horodysko v gmině Lešniowice (laserovým dálkoměrem zaměřil a popsal P. Kuna)

Návštěva vrtu byla předem domluvena s firmou Chevron, jejich tisková mluvčí, paní Graźina Bukowská, původně přislíbila účast, ale omluvila se z pracovních důvodů a zaslala nám písemné odpovědi na naše dotazy a nabídla nám setkání na ředitelství ve Varšavě, které jsme z časových důvodů museli odmítnout. Návštěva se uskutečnila za účasti zástupců gminy Leśniowice. Vrt je přístupný z okresní silnice cca 150 m po nové štěrkové cestě, na místě nejsou zákazy omezující přístup veřejnosti. (Prý tam byly dřív řetězy, ale ty už někdo ukradl.) V době návštěvy byl vrt mimo provoz, na vrtné základně se nacházela pouze plechová stavební buňka firmy Nafta Pila standardních rozměrů, zakrývající místo vrtu. Vrt zabírá cca 2,4 ha zemědělské půdy.

 

30. 7. 2012 Wierzbica, setkání na úřadu gminy Wierzbica (Lubelska) a následná návštěva cca 6 km vzdálené lokality vrtu u obce Syczyn (gmina Wierzbica, koncesní území Wierzbica firmy Orlen Upstream)

 

Zástupci polské strany: starosta gminy Wierzbica, Andrzej Chrzastowski, předseda zastupitelstva gminy, místopředseda zastupitelstva gminy, paní soltys ze Syczyna, členky osadního výboru (zastupitelstva) Syczyna, paní ze Syczyna, která pronajala pozemek na vrt firmě Orlen Upstream

 

Starosta gminy, pan Andrzej Chrzastowski, nás seznámil s historií průzkumných prací. Už počátkem roku 2011 bylo rozhodnuto, že v místě bude prováděn geofyzikální průzkum. Ten provedla firma Geofyzika Krakov. V září 2011 vydalo polské ministerstvo životního prostředí firmě Orlen Upstream průzkumnou koncesi. 8. 12. 2011 byly zakončeny vrtné práce a do 18. 12. 2011 byla vrtná věž demontována a od té doby se na vrtu nic neděje. O řízení o přidělení průzkumné koncese věděli, psali k tomu jako účastník řízení vyjádření, ale vědí, že to není závazné. Dostali pak také zprávu o EIA.

     Starosta doufá, že z obce „Popelky“ bude díky plynu do budoucna centrum rozvoje. Očekává nejen přímé finanční příjmy z podílů na zisku z plynu, ale také by rádi těžařům dodávali vodu z obecních vrtů a písek z území gminy. V rámci projektů dobrého partnerství Orlen podporuje místní sportovní klub, zaplatil obci kontejnery na tříděný odpad (pozn. cestou jsem ale nikde neviděl), podporuje místní hasiče a školu (zaplatili školní pomůcky). Orlen se také snažil místní informovat, přijela celá delegace a připravili setkání s občany a vysvětlili jim, o co jde. Kdo poslouchal, tak se dozvěděl, co potřeboval. V území gminy se v současnosti odehrává souběžně průzkum na zásoby černého uhlí, ministr připravuje vydání průzkumné koncese, nedaleko se černé uhlí tradičně těží. 100% obyvatel obce má přístup k veřejnému vodovodu.

      Ohledně dotazu na průběh seismického průzkumu odpověděl pan starosta a předseda obecního zastupitelstva, že pochopili, že seismický průzkum nemůže čekat na období po sklizni. Velmi dobře se ale dohodli ohledně náhrady škod na úrodě, na cestách a na pozemcích. Škody vznikly, ale byly dostatečně finančně nahrazeny. Vznikly jednak škody na úrodě, ale místy také byly vyjety koleje, musela se provést rekultivace kolejí. Firma však platila velkoryse. Na obecní cestě také uplatňovali náhradu za rozsypané čelo propustku, firma zaplatila celý nový propustek. Celkově byly ale škody malé. Podobné je to i s průzkumem zásob uhlí, které v současnosti provádí firma Viking.

      Při budování vrtu vznikly problémy s dopravou, intenzivní byly 3 až 4 týdny. Bylo mnoho nákladní dopravy, lidem to vadilo, ale zvykli si. Hluk z vrtání byl zanedbatelný (paní, která pronajala svůj pozemek Orlenu a vrt má vlastně za zahradou cca100 mod domu za malým zemním valem potvrdila, že „spala dobře“. Čistý čas vrtání byl asi 2 měsíce, s montáží asi 3 měsíce. Vrtná věž byla cca 50 m vysoká, v noci výrazně nasvícená. Někomu to vadilo, někomu ne, téměř to mohlo nahradit veřejné osvětlení v obci. Zatím byl proveden pouze vertikální vrt do hloubky 2500 až3000 m. V současnosti probíhají analýzy, pak se rozhodne, zda se vůbec provede na vrtu hydraulické štěpení. Představitelé obce se chtějí sejít 9.8. 2012 s odpovědnými lidmi (z firmy Orlen, z krajského úřadu v Lublinu, z báňského úřadu v Lublinu, s místními soltysi), aby jim řekli, co bude dál a jestli mohou počítat s nějakými příjmy v obzoru 3 let do obecního rozpočtu.

       Jinak na vrtu žádný odpad nevznikl nebo o tom nevědí. Veškerou vyvrtanou horninu někam odvezli. Nabízeli to i obci, prý by se to dalo použít ve spojení s cementem na opravy obecních cest. Oni to ale nechtěli, mají dobré zkušenosti s jalovcovou hlušinou (břidlicí) z dolů. Skládky na nebezpečný odpad přímo v gmině Wierzbica nejsou, ale v okrese ano. Protože na prázdné ploše vrtu řádili motorkáři a čtyřkolkáři, na vyžádání starosty zde umístila firma Orlen stavební buňku, ve které trvale hlídá ostraha.

       Na dotaz, zda mají informace o tom, jak bude vypadat případná těžba, pokud budou nalezeny ekonomicky zajímavé zásoby plynu, odpověděli, že neví (počet vrtů, jejich vzájemný odstup). Zástupci firmy Orlen jim sdělili, že ve výsledku se bude jednat o zpevněné plochy o velikosti 25 x30 m, na kterých bude pouze kohout (produkční kříž), žádné cisterny.

      Jinak nám pan starosta sdělil, že podle jeho informací polský ministr financí chce, aby koncesi na  t ě ž b u  získaly jen firmy s polskou účastí. V tom starosta vidí jeden z důvodů, proč nyní zahraniční firmy odcházejí.

      Dále starosta vysvětlil, že vrtná základna je pronajatá na základě soukromoprávní smlouvy. Daň z nemovitosti odvádí nájemce, nikoliv jako ze zemědělské půdy, ale jako ze stavby, tj. 2% z ceny stavby. Ta představuje cca 100 až 200 tis. Zl., hovoří se o zpevněné ploše cca0,5 ha. Na případné hydraulické štěpení vědí, že bude zapotřebí 27 až 30 tis. m3 vody a bude celkem trvat 3 až 4 měsíce. Možná, že Orlen využije důlní vody z nedalekého černouhelného dolu Bogdanka (aktivní důl). Obec by ráda na vodě vydělala sama, použili by svůj obecní zdroj pitné vody, čerpali by v noci, natáhli by tam potrubí. Způsob likvidace odpadních vod z hydraulického štěpení se teprve stanoví. Předpokládají, že na ni postaví nějakou nádrž a bude se recyklovat.

     Co se týče zdrojů pitné vody: Obec má vlastní zdroj cca 5 až6 kmod vrtu Syczyn. Jedná se o vrty hluboké až280 m. Obecně je zde problém s vyšším obsahem železa v pitné vodě, což se jim podařilo odstranit v rámci modernizace vodního zdroje z peněz EU. Sami musí odebírat vzorky a provádět rozbory několikrát do roka. Před započetím vrtání si však Orlen provedl vlastní rozbory. Namátkové kontroly na rozbory vody kontroluje Generální správa životního prostředí z Varšavy, hlavně kontrolují rozbory na důlních vodách z uhelného dolu Bogdanka, kde se údajně musí rozbory provádět 2x denně.

     Pan starosta se domnívá, že mají dostatek informací. Podobný problém zažil kdysi se stožáry mobilních operátorů, lidé to nechtěli, dnes to berou jako samozřejmost.

 

 

Popis vrtu Syczyn v gmině Wierzbica Lubelska (popis P. Kuna)

Bylo snahou domluvit návštěvu vrtu předem s firmou Orlen, jejich zaměstnankyně pro práci s veřejností, paní Dominika Mackiewicz, nám však návštěvu nezprostředkovala s omluvou, že vrt je uzavřen, nejsou zde prováděny žádné práce a protože Orlen v daném regionu v současnosti aktivně neoperuje, nemůže s nikým domluvit, aby nás tam provedl. Vrt není veřejnosti přístupný. Z okresní silnice v obci k němu vede cca 100 m dlouhá příjezdová panelová cesta. Vstup na vrt je veřejnosti zakázán, stejně jako fotografování, na místě je ochranka. Pán z ochranky byl komunikativní, ale nebyl z firmy Orlen a na vrt nás nemohl pustit. Fotografie vrtu byly pořízeny od silnice a ze sousedního pole, kde pěstují maliny a kde jsme se mohli se souhlasem majitele pohybovat (i trhat maliny). Vrtná plošina nebyla zaměřována, rozměrově byla určitě menší než ta dříve navštívená v Horodysku, odhadem něco přes 1 ha. Ochranný val se nacházel pouze u kratší strany v sousedství majitelky pozemku, jinde byl pozemek oplocen. Od návštěvy vrtu nás starosta odrazoval s vysvětlením, že do domu, kam nejsme zváni, se nechodí. Na ploše vrtu kromě buňky pro ochranku nebylo nic k vidění.

 Popis vrtu ve vsi Gozdzik v gmině Garwolin, průzkumné území Garwolin firmy Orlen Upstream (popis P. Kuna)

Bylo snahou domluvit návštěvu vrtu předem s firmou Orlen, jejich zaměstnankyně pro práci s veřejností, paní Dominka Mackiewicz, nám však návštěvu nezprostředkovala s omluvou, že vrt je aktivně v provozu, právě na něm je instalována vrtná věž jejich subdodavatele. Navíc nemají ve firmě nikoho volného, kdo by nás tam provedl a je znalý věci. Příjezd na vrt jsme předem ohlásili prostřednictvím Prof. Soleckého, paní Mackiewicz vzkázala, že nemá nikoho kdo by s námi promluvil u vrtu na vrátnici a na vrt se nesmí z bezpečnostních důvodů. Po příjezdu na místo jsme se ohlásili vrátnému, ten přivolal vedoucího vrtu a ten vzal naši přítomnost na vědomí a omluvil se, že nám nesmí poskytnout vůbec žádnou informaci, že podepsal příslib mlčenlivosti a nechce mít potíže se zaměstnavatelem. Prý mají stejný přístup všechny plynařské firmy.  Vrt není veřejnosti přístupný, ale okolí ano. Vrt se nachází těsně u okresní silnice příjezd k plotu a k vrátnici je cca 15 m dlouhý. Vrtná základna zabírá asi 1,6 ha zemědělské půdy. Je oplocena, na jižní straně je ze skrývky vytvořen zemní val směrem k zástavbě vzdálené cca 300m. Severním směrem jsou obydlená stavení už ve vzdálenosti 215 m, ochranný val tímto směrem není. Na plošině stála vrtná věž firmy JASLO, vysoká 60m (měřeno lesnickým výškoměrem). Celá plošina je zaplněna mobilními buňkami, hlavně firem Orlen, JASLO,ale také Geokrak a Schlumberger a dále jsou zde složeny různé chemikálie (zřejmě cement, sudy s polyeteraminem s nápisem Mi SWACO a obchodním označením KLA-STOP, produkt firmy Schlumberger používaný při vrtání pro omezení bobtnání břidlice, více viz http://www.slb.com/resources/other_resources/product_sheets/miswaco/kla_stop.aspx, pytle s nápisem POLYSAL aj.). Celá plocha vrtu je oplocena a zpevněna prefabrikovanými železobetonovými panely, položenými do pískového lože, pod kterým je geotextilie a nepropustná černá plastová fólie, která po okrajích vystupuje na povrch a utěsňuje příkopy, které svádí dešťovou vody a případné úkapy po obvodu vrtu do jímky utěsněné také touto fólií. Kam jsou tyto vody odváděny není zjevné. Za dobu našeho pobytu na místě, cca 1 hod, zde zastavilo několik aut a jízdních kol s lidmi, kteří si věž přijeli prohlédnout.

Studijni cesta Polsko

 

 

Tagged with: ,
Uveřejněno v rubrice

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

 

Finanční podpora
Zde můžete libovolnou částkou podpořit činnost Koalice STOP HF.  
 Za finanční dary Vám předem děkujeme.
Přihlášení
Spolupráce

S PODPOROU MĚSTA
HRADEC KRÁLOVÉ



Frack Free World.org






Kód pro vložení odkazu na Vaše stránky:

<a href="http://stophf.cz" title="Koalice STOP HF" alt="Koalice STOP HF"><img src="http://stophf.cz/img/stop_hf_color_lo_150.png"></a>
Facebook
Twitter