Plyn z břidlic by obcím vydělal. Má však rizika

Plyn z břidlic by obcím vydělal. Má však rizika

6.2.2012    Mladá fronta DNES    01    Kraj Hradecký

    Štěpánka Tůmová

Společnost s australskými a americkými vlastníky usiluje na Náchodsku a Trutnovsku o průzkum břidlicového plynu. Jeho těžba se rozmáhá zejména v Severní Americe, intenzivně ho hledají i v Polsku.

 (NÁCHOD) Průzkum i těžba břidlicového plynu, o něž usiluje zahraniční firma v Královéhradeckém kraji, má svá pro i proti. Na jedné straně mohou zásoby plynu zčásti pomoci Evropě od závislosti na ruských dodávkách, na druhé straně s sebou nesou rizika pro přírodu i zdraví lidí v okolí vrtů.

            „Je rozumné uskutečnit průzkum a výzkum i u nás, ale stát byměl přísně dohlížet, aby se předešlo dopadům na životní prostředí,“míní geolog Juraj Franců ze státní České geologické služby, podle jejíchž odhadů by zásoby českého břidlicového plynu mohly pokrýt pět až deset procent zdejší roční spotřeby.

            Ministerstvo životního prostředí se kloní k tomu, že ochrana přírody, krajiny i vod je ve veřejném zájmu, ale průzkum také. V prosinci vymazilo firmě BasGas Energia Czech průzkumné území „Trutnovsko“ o rozloze 777 čtverečních kilometrů, na němž leží 56 obcí, na dobu pěti let. Nejde zatím o průzkum, pouze o vymezení plochy. Rozhodnutí není pravomocné, část obcí a institucí se proti němu odvolala.

            Pokud firma uspěje a dostane i další povolení, může začít hledat ropu a plyn. Bude zkoumat výsledky starších vrtů, provede 2Dseizmická měření a popřípadě vrt tam, kde získá svolení vlastníků. Nesmí zasáhnout do horninového prostředí v Krkonošském národním parku ani v nejpřísněji chráněných zónách Krajinné oblasti Broumovsko.

            Jaký by byl život s průzkumníky, nebo dokonce těžaři na Broumovsku, Náchodsku a Trutnovsku, není dosud jasné. Firma poskytla obcím jen málo informací o svých záměrech, takže samosprávy i úřady musely po podrobnostech pátrat samy. Firma s nimi nekomunikuje a nic neslibuje, na rozdíl třeba od britských těžařů, kteří v Beskydech přislíbili, že se vyhnou obcím, od nichž nedostanou souhlas.

            S čím by však obce mohly počítat, jsou poplatky do jejich kasy. Za průzkum jde o nízké částky, za těžbu už by ze zákona mohly získat 7,5 % z tržní ceny vytěženého nerostu. V Evropě se však zatím nikde netěží, dobývání se zdá příliš nákladné.

            Vrty by mohly přinést pracovní místa, byť ne ve velkém rozsahu. Místní a poskytovatelé služeb by našli krátkodobé uplatnění při technických pracích, kdy je potřeba zajistit dopravu, ubytování, přípravu pracoviště a dokončovací úkony. 

Při těžbě by firmy najímaly jen několik lidí na obsluhu těžebních uzlů, využívaly by místní dopravce i služby po několik let činnosti vrtu.

            V regionu teď však spíše sílí obavy z toho, že plyn zlikviduje turistický ruch, přírodu i čistou vodu v podzemí. Aktivisté i obce chystají petice. „Nechceme tu mít nějaká monstra v krajině,“ říká místostarosta Broumova Kamil Slezák. Proti jsou v (Náchodě) kvůli minerálním vodám, v Trutnově, Polici nad Metují, Adršpachu či Meziměstí. Protestují provozovatelé vodovodů, hejtman či lidovci.

            Důvodem k obavám jsou zejména chemické látky, které se přidávají do vody při hydraulickém štěpení horniny. Firma přitom tvrdí, že nejsou nijak závadné. „Většina z chemických přídavků v kapalině pro hydraulické štěpení se nachází v běžných výrobcích pro domácnost, jako jsou prací prostředky, čistidla a kosmetika,“ sdělila Anna Maio ze společnosti Hutton Energy, pod niž spadá i BasGas.

 Firmy jdou do velkého rizika

 Lidé ze sdružení Živá voda vidí problém hlavně v tom, že svislé vrty mohou narušit rovnováhu proudění podzemních vod a ohrozit tím vydatnost i kvalitu vody. Upozorňují, že firmám se daří vyčerpat z vrtů nejvýš polovinu používané štěpicí kapaliny, takže velký objem látek zůstává dole amohl by se dostat tektonickými puklinami do vodních zásob uložených blíž při povrchu země, včetně metanu i radiace. Aktivisté vidí zátěž i v čištění odpadních vod z hydraulického štěpení. „Pro to vše těžba plynu touto metodou představuje možnost – bez nadsázky – ekologické katastrofy,“ tvrdí Jiří Malík.

            Geolog Stanislav Benada, který radí na Moravě konkurenční britské společnosti, však tvrdí, že těžba nebude mít žádné katastrofální dopady: „Cementací se vrty hermeticky oddělí od vnějšího prostředí, není možné, aby mezi vrstvami něco přetékalo. Kapalina pro výplach se zase bedlivě ekologicky sleduje a ohledně spodních vod se vždy dá najít technologie, která je dokáže ochránit.“ Otázka havárií je prý spíš v selhání lidského faktoru.

            Podle Benady jdou firmy do velkého rizika, když uvažují o těžbě v České republice. Musí totiž prokázat, že jsou tu patřičné zásoby plynu, a také musí toto podnikání začít fungovat ekonomicky. Zatímco v USA jsou vrty už velmi rozšířené, což srazilo náklady na vrtání a štěpení hornin, v Evropě působí dosud jen tři firmy, které mají potřebné tlakové agregáty. S vyjádřením, zdali může mít těžba v Podkrkonoší vůbec smysl, jsou geologové zatím opatrní. „Jílovité horniny jsou v každé lokalitě jiné, mají jinou organickou hmotu, mají různou produkci plynu a větší či menší póry. Záleží i na uložení vrstev,“ míní Petr Martinec z Ústavu geoniky Akademie věd.

            Roční spotřeba plynu je v Česku kolem 8 miliard kubíků, z toho 99 procent se dováží. „I kdyby se u nás začal těžit (břidlicový plyn) v maximálním množství a vše šlo skvěle, naši energetickou závislost to nemůže vyřešit,“ míní ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek. Trh s plynem může dlouhodoběji ovlivnit až případná těžba v Polsku.

            Pokud se chce Česko spolehnout na vlastní těžbu, musí počítat se škodami na životním prostředí. „S těžbou z břidlic bych souhlasil, jen pokud by byla pod dostatečně přísnou kontrolou. V USA smějí firmy pumpovat chemikálie do podzemí jen díky výjimce ze zákona. Nedáme někomu bianco šek, aby tu do země napumpoval něco, s čím si pak nebudeme vědět rady. Firmy odejdou a nám by zbyla ekologická zátěž,“ tvrdí Hájek.

 FAKTA Kde jsou zásoby V USA, kde se těžba rozmohla v posledním desetiletí, pokrývá plyn asi pětinu spotřeby. Podle studie US EIA z května by zásoby plynu pod Evropou pro ni stačily 60 let. Výskyt plynu se odhaduje v 32 zemích včetně České republiky. Hlavní část evropských zásob by měla být na území Polska. V Česku usiluje BasGas ještě o průzkum na území „Berounka“, britská Cuadrilla o moravské lokalitě „Meziříčí“.

 FAKTA (Břidlicový plyn)

Pro * může o něco zmenšit závislost České republiky na dovozu ruského plynu * obce mohou získat poplatky od firem: za průzkum ročně 2 tis. Kč za 1 km2 (zvyšuje se ročně o 1 tis. Kč), za těžbu – ročně firma odvede 10 % z tržní ceny vytěženého nerostu, z toho 75 % putuje obci a zbytek státu, obec rovněž ročně vybírá poplatek od firmy od 100 Kč do 1 tisíce Kč za 1 hektar dobývacího prostoru * nová pracovní místa

Proti * pod Broumovskem se nachází jeden z nejkvalitnějších zdrojů podzemních vod v republice -chráněná oblast přirozené akumulace vod Polická křídová pánev, která slouží i pro zásobování Hradce Králové, v Podkrkonoší se nachází Dvorská křídová pánev * rizika havárií, znečištění spodních i povrchových vod * rizika dopadů na zdraví obyvatel * těžba mění krajinu na průmyslový prostor

Co je „(břidlicový“ plyn)? * jde o metan uložený v pravěkých vrstvách břidlic a utužených pískovců * dobývá se pomocí vertikálních a horizontálních vrtů z hloubky i víc než2 km * k uvolnění plynu se užívá hydraulické štěpení, pomocí trhaviny se vytvoří v plynonosné vrstvě větší trhliny, pod tlakem se pak vhání do podzemí voda s pískem a příměsí chemikálií, odčerpává se, písek zůstane a brání uzavření pórů * metan se jímá, suší, čistí, využívá se stejně jako konvenční zemní plyn

Regionální mutace| Mladá fronta DNES – Hradecký kraj

 

 

Uveřejněno v rubrice
2 comments on “Plyn z břidlic by obcím vydělal. Má však rizika
  1. Věra Kohlertová napsal:

    Plyn obcím vydělá ? – dostanou poplatky? – a vy věříte tomu, že ty „poplatky“ nahradí zdevastované životní prostředí kontaminivanou pitnou vodu, zdevastované silnice? Že do Beskyd budou jezdit turisté, když místo
    panenské přírody nabídnete zplanýrované těžné plošiny s těžnými věžemi?
    Za ty poplatky si možná budete dovážet pitnou vodu v PE lahvích – třeba z Německa,ne? Nebo že by se ty poplatky použily na opravu silnic zdevastovaných silnic, nebo zdevastované krajiny !
    Jak je možné, že nikdo nespekuluje o tom, že by se těžilo třeba ve Švýcarsku, nebo v Rakousku, v Německu? – Cožpak tam nejsou zdroje?! Myslíte, že bude plyn levnější, když ho budeme nakupovat od Britů? Máme snad nejlevnější vodu v Evropě, protože s naší pitnou vodou hospodaří VEOLIA -francouzská firma? Máme snad nejlevnější bankovní poplatky, protože veškeré banky patří zahraničnímu kapitálu?Máme snad levnější a nejkvalitnější potraviny v Evropě, od té doby, co zde vládnou zahraniční obchodní řetěžce – a v zemědělské produkci jsme čím dál víc závislí na dovozu? Máme snad nejlevnější telefonní poplatky, protože veškeré telef.společnosti patří zahraničnímu kapitálu? OPRAVDU SI MYSLÍTE, ŽE VAŚÍ OBCI – VAŠIM DĚTEM těžba ve vašem kraji nějak prospěje? – že nějaké poplatky za 1m2 budou nějakým přínosem, když Vaše děti budou žít ve zdevastovaném životním prostředí, když budete pitnou vodu dovážet v plastových lahvích, protože podzemní vodní zdroje budou kontaminované !? Vážně si myslíte, že bude levnější plyn, než ten, co dovážíme z Ruska?
    No – tak hurá „do plynu“ , NE ???!!!

    Což takhle počkat si, až se začne s těžbou ve Švýcarsku, nebo v Rakousku? – Nebylo by to moudřejší?
    Nebo si chcete nechat „vytunelovat“ i to poslední, co tady ještě zbylo – a to je krásná příroda (ať třeba v Beskydech, nebo na Broumovsku – nebo který region bude na řadě zítra ??????!!)

  2. Josef Halaj napsal:

    Naprosto s Vámi souhlasím. Už kvůli dalším generacím si nemůžeme zde nechat zdevastovat přírodu a zdroje pitné vody, vždyť voda to je základ života, bez vody to nejde. Plyn se odtěží, ale co potom. když budeme mít zniřené životní prostředí. To budeme kupovat balenou vodu od nějaké pofidérní zahraniční firmy za tučný peníz?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

 

Finanční podpora
Zde můžete libovolnou částkou podpořit činnost Koalice STOP HF.  
 Za finanční dary Vám předem děkujeme.
Přihlášení
Spolupráce

S PODPOROU MĚSTA
HRADEC KRÁLOVÉ



Frack Free World.org






Kód pro vložení odkazu na Vaše stránky:

<a href="http://stophf.cz" title="Koalice STOP HF" alt="Koalice STOP HF"><img src="http://stophf.cz/img/stop_hf_color_lo_150.png"></a>
Facebook
Twitter