Členka vědecké rady Koalice STOP HF, RNDr. Marcela Stárková komentuje diskuzi k BP v Náchodě „Speciál Martina Veselovského“ aneb Netěžitelnost BP na PÚ Trutnovsko je vysoce pravděpodobná

Náchodská diskuse s občany – Proč zrovna Trutnovsko? 

 Argumenty nebo spíše nejisté odpovědi příslušných činitelů ve správním řízení ve věci povolení průzkumu těžby břidličného plynu v podkrkonoší místní občany nepřesvědčili.

 Určitě k tomu přispěla i nepřítomnost těžařů. Občané se nedozvěděli, kdo konkrétně a hlavně proč zrovna toto území vytipoval. Nikdo uspokojivě nevysvětlil, proč padl los zrovna na Trutnovsko. Nikdo se nezmínil o charakteru potencionální suroviny, natož o jejím stáří (silur, permokarbon?) nebo o  jejím geologickém uložení. Na připomínky místních odborníků o složité geologické situaci se dostalo odpovědi typu :  nic není prokázáno, ale je potřeba uzemí zkoumat.  K průzkumu vytyčeného území o rozloze více než 770 km2 by  měly přispět 1-2 vrty. Generace geologů, které pracovaly v této oblasti, zde zanechaly veřejně dostupnou dokumentaci, z které si každý gramotný geolog přečte, že vytyčení tohoto území není úplně šťastné. Navržené území zahrnuje dvě geologicky i tektonicky složité pánve permokarbonského stáří, které  obsahují maximálně z 10 % sedimenty, které by mohly obsahovat organické látky. Většinou se jedné o tenké uhelné slojky a doprovodné jílovce s organickou hmotou. Uhelné slojky byly již z větší části vytěženy a leží především u výrazné tektonické zóny – hronovsko-poříčské poruchy. Tato porucha, jež běží napříč navrženým územím, prodělala v geologické minulosti pohyby v řádu stovek m a i v současnosti je považována za seismicky jednu z nejaktivnějších zón v ČR. Poslední větší zemětřesení zde proběhlo v roce 2005. Je zde však i celá řada dalších nepříznivých faktorů pro potenciální využívání možných surovin.  Tenké čočky a polohy potencionálních surovin často vykliňují a nedají se srovnávat s ložisky v USA, kde se jedná většinou o ložiska původně mořských sedimentů, jež drží stálé mocnosti. Mocnosti bitumenních jílovců i uhelných slojek na Trutnovsku ve srovnání se světovými ložisky jsou mírně řečeno nevýrazné. Pokud se s velkým štěstím navrtá surovina (bitumenní prachovec, jílovec nebo uhlí), v tomto tak složitém geologicky proměnlivém a tektonicky porušeném území, není ani to předpokladem pro to, že zde je nějaké ložisko. Ke spolehlivému ověření případné suroviny by bylo zapotřebí desítek vrtů. Umístění  možných vrtů vyžaduje opravdu vysokou znalost geologických poměrů v dané oblasti, studium geologických map, korelaci již existujících vrtů a studium ložiskových i dalších zpráv, což je práce, která se určitě odpovědně nedá zvládnout za několik týdnů, ale je to otázka měsíců až roků. 

Odpověď na  elementární otázku – proč toto uzemí – si však nekladou ani zodpovědní činitelé ve správním řízení.  Jak vyplynulo z debaty, prvoinstanční  schválení průzkumu je v kompetenci lidí, kteří si nemusí prostudovat veřejně dostupné podklady (nebo zažádat o oponentní posudek).  Zde se nabízí prostor pro legislativní úpravy.

                                                                                                               RNDr. Marcela Stárková

Uveřejněno v rubrice
5 comments on “Členka vědecké rady Koalice STOP HF, RNDr. Marcela Stárková komentuje diskuzi k BP v Náchodě „Speciál Martina Veselovského“ aneb Netěžitelnost BP na PÚ Trutnovsko je vysoce pravděpodobná
  1. Ing. Jiří Jedlička napsal:

    Vážená veřejnosti, vážení občané, kteří nechcete být ohlupováni!
    Chci především poděkovat paní doktorce Stárkové za přesné, jasné a stručné vysvětlení toho, že zde na Trutnovsku a Náchodsku z důvodu geologických podmínek velmi složitých svoji tektonikou není žádný předpoklad toho, že by zde bylo těžitelné ložisko plynu. Je skutečně nemyslitelné, že by z jednoho či dvou vrtů těžařští odborníci zjistili jinou skutečnost.
    Je skutečně pikantní a trestuhodné, že zodpovědní činitelé ve správním řízení, jak skutečně vyplynulo z debaty v živém vysílání Radiožurnálu, bylo prvoinstanční schválení průzkumu v kompetenci lidí, kteří si nemuseli prostudovat veřejně dostupné podklady (nebo zažádat o oponentní posudek). Vždyť u nás v republice je spoustu institucí včetně Vysoké školy báňské v Ostravě , která by určitě ráda svojí odborností vyšla vstříc.
    Pro mě skutečně smutnou skutečností bylo zjištění, že zástupce ministerstva průmyslu pan Gebauer, placený z našich daní, o celém problému neví vůbec nic! Zde se nabízí prostor pro legislativní úpravy a nabízí se otázka, zda takoví odborníci nejen z ministerstva průmyslu by neměli sami požádat o propuštění z práce!

  2. Bohumil napsal:

    Konečně příspěvek někoho kdo ví o čem je řeč. Nevím co by paní Stárková chtěla slyšet od těžařů (správněji by bylo nazývat je budoucími „investory“, kteří zcela zákonitě nemohou zatím vědět o geologických poměrech v tomto území nic více než běžný občan. Pokud jim ovšem nějaká dobrá duše již v předstihu a nejspíše za úplatek nepředala neveřejnou dokumentaci o našem přírodním bohatství. Elementární odpověď na elementární otázku je prostá:
    „Vytipovaná území prostě zahrnují oblasti kde se v minulosti těžilo uhlí, zemní plyn nebo ropa nebo kde jsou jejich dnes předpokládané zásoby.“
    Pokud je kompletní a podrobná dokumentace o našem nerostném bohatství skutečně veřejně dostupná, tak je to trestuhodné. Byla totiž pořízena z peněz daňových poplatníků. V tomto případě jsou skutečně nutné legislativní úpravy o kterých paní Stárková píše. Pokud však panují mezi samotnými geology takové rozpory v názorech na možnou těžbu břidlicového plynu je namístě otázka zda někdo z „gramotných geologů“ s touto veřejně dostupnou dokumentací nepracuje nad rámec svých pracovních povinností a nevyužívá její část pouze ku svém prospěchu.
    Ona se přece investiční akce v oboru těžby nerostů neplánuje pouze na základě pohledu do „křišťálové koule“.
    Tak tedy další elementární otázka: „Odkud a od koho mají ti budoucí investoři tak kvalitní informace že se na jejich základě nebojí jít do rizika milionových ztrát?“
    A tak se ptám: „Podle čeho paní Stárková tvrdí, že je „netěžitelnost BP na PÚ Trutnovsko prokázána“?“ Pokud takový důkaz, jako jedna z mála, skutečně svou prací získala, tak se za své poznatky a úsilí určitě dočká od budoucích investorů bohaté odměny z ušetřených finančních prostředků na geologický průzkum. Potom si tu odměnu a náš obdiv za ochranu přírodního bohatství v našem kraji jako členka naší vědecké rady opravdu zaslouží.

  3. malik napsal:

    Autorem nadpisu jsem já. Pouze jsem jednoduše sumarizoval, co paní doktorka napsala, neboť od ní máme ještě jedno vyjádření, podle kterého jsem se mohl vyjádřit v debatě v tom smyslu, že důkazy pro toto tvrzení samozřejmě máme. Paní doktorka si pochvalu zaslouží již nyní 🙂 Jinak celé pozadí má zcela jiný charakter, než myslíte. Odměny možná neminou Vás. Takže žádné další rozumy z nás nedostanete. Jelikož např. o situaci v USA lžete, z další diskuse jste se tak diskvalifikoval sám. Byli bychom blázni, abychom, na našem serveru, mařili drahý čas, vyvracením Vašich lživých tvrzení, jenž by mohly mást ty, kteří si teprve obrázek dělají. (Ti, kteří se v situaci již orientují zmást již nemůžete, Ty jen zdržujete). Přesto jsem ocenil několik Vašich vstupů. Za ty, Vám děkuji. Další vaše příspěvky budou padat do automaticky generovného spamu. Váš lživý komentář (na jiném místě těchto stránek) byl rovněž celý smazán.

  4. AP napsal:

    Pane Bohumile,
    Stačí si pročíst materiály o hornictví v jestřebích horách a okolí,kde se dozvíte spoustu věcí o tom jak to tady „v podzemí“ vypadá a že zdejší doly na uhlí byly spíš kamenolomy než uhelné doly

  5. Jedla napsal:

    Bohumile, Bohumile………….Hochu, hochu, tudy cesta nevede!! Ano, souhlas s panem AP, tak to je. Ve skutečnosti i studenti vysokých škol geologických oborů takové vědomosti mají o celé oblasti Trutnovska a Náchodska.
    Tenké čočky a polohy potencionálních zájmových vrstev skutečně často vykliňují, a to tak že do ztracena. Uhelné slojky byly dobývány na okraji hronovsko poříčské poruchy, která je popsána skutečně jako nejaktivnější seismickou oblastí v ČR a celá oblast jako tektonicky roztříštěná! Navíc bitumenní břidlice jsou zde zcela nepochybně jiného původu než mořského.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

 

Finanční podpora
Zde můžete libovolnou částkou podpořit činnost Koalice STOP HF.  
 Za finanční dary Vám předem děkujeme.
Přihlášení
Spolupráce

S PODPOROU MĚSTA
HRADEC KRÁLOVÉ



Frack Free World.org






Kód pro vložení odkazu na Vaše stránky:

<a href="http://stophf.cz" title="Koalice STOP HF" alt="Koalice STOP HF"><img src="http://stophf.cz/img/stop_hf_color_lo_150.png"></a>
Facebook
Twitter